Německou abecedou a výslovností je rozumné začít jakékoli seznámení s jazykem: dokud neslyšíte, jak slova znějí, a nechápete pravidla čtení, i známá lexika se vám na uchu „rozpadne“. Dobrá zpráva – němčina se čte předvídatelně a základních pravidel je málo.
Německá abeceda a písmena
Základem německé abecedy je dvacet šest latinských písmen, stejně jako v angličtině, takže jejich naučení od nuly není složité – důležitější je zapamatovat si jejich německé názvy, abyste uměli slovo po písmenech nadiktovat. Níže je kompletní německá abeceda s výslovností názvů písmen, včetně přehlásky ä ö ü a ß. Klikněte na libovolné písmeno, abyste slyšeli, jak zní německy:
Právě odtud je pro nováčka pohodlné začít: abeceda dává oporu pro čtení transkripce a pro veškeré další studium, o jehož pořadí je podrobně v průvodci němčina od nuly. Po zvládnutí písmen už můžete pomalu číst jednoduchá slova.
Přehlásky, ß a složité zvuky
To, co odlišuje německou grafiku od anglické, jsou přehlásky ä, ö, ü a písmeno ß (esce). Přehlásky mění zvuk samohlásky a nelze je ignorovat: „schon“ a „schön“ jsou různá slova. Esce ß se čte jako neznělé „s“ a vyskytuje se po dlouhých samohláskách. Zvláštní pozornost si zaslouží kombinace písmen s vlastními ustálenými zvuky – sch se vyslovuje jako „š“, ch po některých samohláskách dává charakteristické „ch“, ei se čte jako „aj“, eu a äu jako „oj“ a ie jako dlouhé „í“. Tyto kombinace pokrývají většinu na první pohled „nesrozumitelných“ slov a stojí za to si je rozebrat v první řadě.
Pravidla čtení a transkripce
Hlavní výhodou němčiny je, že se z velké části čte tak, jak se píše – po naučení pravidel čtení souhláskových skupin a zvyknutí si na přízvuk (který obvykle dopadá na první slabiku kořene) budete moci správně vyslovit i neznámá slova. Transkripce je přitom potřeba méně než v angličtině, ale na startu pomáhá: v Memofluent má každé slovo transkripci a kontext, takže výslovnost a význam se upevňují společně. Zkuste to:
Často kladené otázky
Kolik písmen je v německé abecedě?
Dvacet šest základních latinských písmen plus tři přehlásky – ä, ö, ü – a písmeno ß. Přehlásky a ß se obvykle nepočítají jako samostatná písmena, ale jako zvláštní znaky.
Je třeba se učit transkripci?
Plnohodnotně není nutné – němčina se čte podle pravidel. Ale na startu transkripce pomáhá nezapamatovat si nesprávnou výslovnost.
Jak se čtou přehlásky ä, ö, ü?
Mění zvuk samohlásky a jsou důležité pro význam: „schon“ a „schön“ jsou různá slova. ä je blízko „e“, ö a ü jsou zvuky bez přesného českého ekvivalentu, ty se chytají sluchem.
Jak se čte písmeno ß?
Jako neznělé „s“. Vyskytuje se po dlouhých samohláskách a dvojhláskách, například ve slově „Straße“ (ulice).
Kam dopadá přízvuk v německých slovech?
Obvykle na první slabiku kořene. V přejatých slovech a některých slovech s předponami mohou být výjimky, ale základní pravidlo funguje ve většině případů.
Komentáře
0 ·